VEŘEJNÁ SLUŽBA

Co je to veřejná služba?

Nálezem ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 zrušil Ústavní soud povinnost osob, jež jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než dva měsíce, vykonávat bez nároku na odměnu tzv. veřejnou službu. Zároveň zrušil některá ustanovení zákona o zdravotních službách, jež stanoví povinnost tzv. přeregistrace u dosavadních provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení, vymezují obsah Národního registru zdravotnických pracovníků a zakládají časové omezení dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče. Více zde.

Registrovaným uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci více než dva měsíce, může být „nabídnuto“ vykonávat bezplatnou veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně. Při odmítnutí hrozí značné sankce ze strany Úřadu práce ČR. Veřejnou službou se rozumí práce pro obce a jiné subjekty. Institut veřejné služby je podle Ministerstva práce a sociálních věcí jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jejím účelem je podle oficiálních vyjádření ministra Drábka pomáhat dlouhodobě nezaměstnaným v obnově pracovních návyků a brzkém návratu na pracovní trh. Veřejná služba má být také nástroj postihu pro ty, kteří se opakovaně a účelně registrují jako uchazeči o zaměstnání.

 

 

Co kritizujeme na veřejné službě?

Institut veřejné služby znamená, že nezaměstnanému, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle jak 2 měsíce, může být „nabídnuto“ vykonávat veřejnou službu, čímž se rozumí práce pro obce nebo další subjekty v rozsahu až 20 hodin týdně. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna a pokud je ona „nabídka“ dotyčným odmítnuta, hrozí mu sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (evidován bude moci být znovu až po 6 měsících) a následná ztráta podpory v nezaměstnanosti. U lidí, kteří již nemají nárok na podporu, tedy dlouhodobě nezaměstnaných, odmítnutí veřejné služby znamená úplné odnětí dávek v hmotné nouzi.

Podmiňovat podporu v nezaměstnanosti nutností vykonávat veřejnou službu je jako mít nárok na pojistné v případě zlomení si ruky, ale pro jeho vyplacení je nutnost zlomit si i ruku druhou. Prostě a jednoduše, stát nemá nárok na to, aby podmiňoval vyplácení podpory v nezaměstnanosti výkonem veřejné služby. Pokud byl placen příspěvek na politiku zaměstnanosti minimálně po dobu jednoho roku v posledních dvou letech, tak dotyčný, u kterého pojistná událost nastala, má bezpodmínečný nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Ujištění ministra Drábka o tom, že institut veřejné služby bude přednostně „nabízen“ pouze dlouhodobě nezaměstnaným, tedy podle definice Mezinárodní organizace práce uchazečům o zaměstnání s dobou evidence delší než jeden rok, se podle údajů, které nám poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nezakládá na pravdě. K 4. dubnu roku 2012 bylo na veřejnou službu zařazeno 7 046 osob s evidencí delší než jeden rok a 9 353 osob s evidencí kratší než jeden rok.

Zároveň podle nálezu Výboru expertů pro aplikaci úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce z roku 1998 je podmiňování podpory v nezaměstnanosti vykonáváním další práce považováno za nucenou práci podle Úmluvy o nucené nebo povinné práci č. 29 z roku 1930 a podle nás se tak v případě současného nastavení veřejné služby jedná o protiústavní zákon, jelikož v České republice podle čl. 9 Listiny základních práv a svobod jsou nucené práce zakázány.

Celý systém veřejné služby je nastaven velice represivně pro ty, kteří ji odmítnou vykonávat. V případě uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti je odmítnutí veřejné služby doprovázeno sankčním vyřazením po dobu 6 měsíců a ztrátou nároku na podporu. V případě dlouhodobě nezaměstnaných, kteří již nárok na podporu nemají, je odmítnutí veřejné služby doprovázeno sankčním vyřazením z evidence úřadu práce a úplnou ztrátou dávek v hmotné nouzi. Opět se domníváme, že zde může jít o znaky, které naplňují podstatu zakázaných nucených práci, jelikož možné sankce, v případě odmítnutí, nutí uchazeče veřejnou službu přijmout. V Úmluvě o nucených pracích je tak definována jako taková práce nebo služba, jež osoba vykonává proti své vůli. A jak v roce 2007 upřesnil Výbor expertů pro aplikaci úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce: „Pokud existuje sankce, nejde o dobrovolnou nabídku.“

Zahraniční zkušenosti, konkrétně z Velké Británie, dokládají, že nezaměstnaní jsou mnohdy v rámci programů povinné pracovní činnosti zařazování do soukromých firem, kde pracují až 30 hodin týdně bez nároku na mzdu po několik týdnů. I v České republice se může stát, a také se děje, že v rámci veřejné služby jsou nezaměstnaní umisťováni do soukromých firem ve „veřejném zájmu“, který ale není nikde v zákoně definován.

Jako velice problematické vnímáme to, že veřejná služba je vykonávána bez nároku na mzdu. Věříme, že odvedená práce v rámci veřejné služby by měla být řádně ohodnocena a lidé pracující ve veřejné službě by měli dostávat za odvedenou práci mzdu. Taktéž se ukazuje, že zavádění bezplatné veřejné služby přispívá jen k dalšímu snižování počtu pracovních míst.

Závěrem se domníváme, že nefunguje předpoklad, že lidé uplatnění ve veřejné službě si lépe hledají zaměstnání na běžném trhu práce. V prvním pololetí roku 2012 bylo na veřejnou službu zařazeno 37 768 uchazečů o zaměstnání a z toho 1 522 uchazečů našlo uplatnění na trhu práce (509 bylo zařazeno na veřejně prospěšné práce). Celkově tedy pouhá 4% uchazečů o zaměstnání přešla na běžný pracovní trh.

Co požadujeme?

  • Zrušení veřejné služby.
  • Posílení finančních prostředků směřujících na aktivní politiku zaměstnanosti.
  • Zřizování pracovních míst se standardní pracovní smlouvou a adekvátní mzdou pro uchazeče o zaměstnání hrazených z veřejných zdrojů.
  • Přijmout taková opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která nebudou již předem nastavena jako sankční a trestající.

Reakce ministra Drábka a opozičních politických stran na náš dopis s výzvou k ativitám vedoucím k zrušení veřejné služby.

Komunistická strana Čech a Moravy zde

Ministr Drábek zde

Strana zelených zde

KDU-ČSL zde

Kam dál pro informace?

  • Akční spolek nezaměstnaných zde
  • Informační web Ministerstva práce a sociálních věcí k Sociální reformě zde
  • Úřad práce České republiky – Generální ředitelství zde
  • Veřejný ochránce práv zde
  • Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ zde
  • Boycott Workfare – britská kampaň proti programům povinné pracovní činnosti zde

Základní zdroje

  • Seznam realizátorů veřejné služby (2012) zde
  • Zpráva o činnosti Úřadu práce České republiky, leden až červen 2012 zde
  • Ústavní žaloba ČSSD na institut veřejné služby zde
  • Veřejně prospěšné práce v souvislosti s poskytováním sociálních podpor ve světě zde

 

Tags:

About the Author